Hořkosladká neřest aneb co nevíte o čokoládě

Hřešíme, mlsáme, sníme aneb od Kolumba po Milku. Čokoládovou výstavu přichystala botanická zahrada v pražské Troji.

Šálek horké čokolády vás v zimě zahřeje v pražské botanické zahradě Když Kryštof Kolumbus v roce 1492 nevědomky objevil Ameriku, pila se čokoláda na území Mexika a Střední Ameriky. Když vy v chladných zimních dnech vědomky zavítáte do trojské botanické zahrady, budete si třeba připadat tamtéž. Může za to lahodné afrodiziakum čokoláda. Ne, že by kakaovník ve Fata Morganě plodil tolik bobů, ale k blížícím se Vánocům prostě čokoláda patří.

 A čím je čokoládová výstava v botanické zahradě plněná? Bylo ustoupeno od původní, velice hořké chuti a chilli papriček je zde rovněž poskrovnu. Výstava chce být jakousi retrospektivou vycházející z mayských čokoládových prvopočátků a končící až u nás v kuchyni. Takže vedle unikátní mayské keramiky pocházející ze soukromé sbírky se seznámíme s historií a vývojem obalů čokoládovny Milka, oprášíme staré cukrářské formičky a nádoby a s originálním porcelánovým čokoládovým servisem se necháme unést třeba do zapadlého francouzského městečka, kam přijíždí záhadná cestovatelka v podání Juliette Binoche a otevírá si obchod plný neodolatelných sladkostí.

 Jediné sousto čokolády prý dokáže změnit člověka i lidské vztahy, rozehrává příběhy pokušení a odříkání. A pravděpodobně má pozitivní účinky na lidské zdraví jako prevence zánětlivých onemocnění. Ovšem, bohužel, pouze při dodržení denní dávky, tedy dvakrát týdně malá tabulka. Vzpomeňte si na to, až budete příště jíst svou třetí porci za den.

A co byste ještě měli vědět o čokoládě?
Kakaový bob měl kromě zemědělského významu pro Maye i význam náboženský. Byl symbolem plodnosti a úrody. Proto každý rok obětovali zajatce, kterému bylo vyrváno srdce z těla poté, co vypil pohárek čokolády.
 Mayové s kakaem obchodovali a stejně jako Aztékové čokoládu považovali za afrodiziakum.
Původní chuť čokolády byla velice hořká, proto se kakaové boby nejdříve fermentovaly, pražily a drtily. Rozdrcené boby se zahušťovaly kukuřičnou moukou a přidávalo se různé koření jako vanilka a chilli.
Pochoutku z čokolády, nazývanou chocolatl, pila pouze vládnoucí vrstva. Aztécký král Moctezuma I. dokonce nepil nic jiného, a to pouze ze zlatých pohárů.

Kakaové bobyKakaové boby byly využívány jako platidlo. Platily se jimi daně a žold vojákům, měly vysokou hodnotu a na trhu byly za vše směnitelné, například za 10 kakaových bobů se dal pořídit králík nebo prostitutka, za 100 kakaových bobů si mohl plantážník koupit otroka.
Do Evropy přivezl kakaové boby a nápoj chocolatl španělský dobyvatel Hernando Cortés v polovině 16 století, když si podrobil Mexiko.
V roce 1847 vznikla první tuhá čokoláda smícháním kakaového másla, kakaového prášku a přidáním cukru.
První mléčná čokoláda byla vyrobena v roce 1875 přidáním kondenzovaného mléka.
Mezi významné osobnosti, které nějakým způsobem přispěli k rozvoji čokoládové výroby rozhodně patřili například Cadbury, Lindt, Nestlé, 
Čokoláda - odoláte? Peter, Suchard a Tobler.

Přijďte i vy okusit čokoládové výrobky a točenou horkou čokoládu, prohlédnout si starodávné obaly od čokolád a kakaa a poznat svět této pochoutky do výstavního sálu Botanické zahrady hl. města Prahy na výstavě Hořkosladká neřest aneb co nevíte o čokoládě od 4. prosince 2008 do 4. ledna 2009 denně od 9 do 16 hodin, 24. prosince a 31.prosince od 9 do14 hodin.